Quick one to Niagara Falls from Canadian side.

V sobotu po obědě jsme vyrazili na sever. Po šesti hodinách únavné jízdy jsme dorazily do Rochesteru, kde bydlí Patrikova sestra. Ta nás pohostila objednanou pizzou a nechala nás přespat u ní v bytě. Za úsvitu (možná trochu později) jsme odtamtud vyrazili k Niagarským vodopádům, které teď už byly jen hodinu daleko. Je známo, že vodopády jsou nejhezčí z kanadské strany, rozhodli jsme se proto přejet Duhový most, podstoupili jsme křížový výslech kanadského celníka, nahlásili kolik oblečení a jídla vezeme a byli jsme vpuštěni do Kanady. Niagarské vodopády byly… mokré. I když jsme se snažili pohybovat v bezpečné vzdálenosti, vlhku jsme neunikli. Vystoupali jsme (přeložte jako nechali jsme se výtahem vyvézt) na rozhlednu, odkud byly vodopády nejkrásnější a to hlavně proto, že tu bylo sucho. Na závěr dne jsme si nechali prohlídku vodopádů z druhé strany, zpoza vodní clony. Co vám budu povídat, byl to hukot :-) Češi opět zabodovali, našla jsem tu cedulku o kaskadérovi jménem Karel Souček, který vodopády proplul uzavřený v sudu a překvapivě přežil. Slunko se pomalu přehouplo za naše záda, takže jsme viděli i tu slavnou duhu, která se sice té z pohlednic svou velikostí nevyrovnala, ale i tak to byla nádherná podívaná. Čas se bohužel nachýlil a nám nezbylo než zamávat vodopádům, přejet přes Duhový most zpátky do USA, nechat si od celníků přepočítat ponožky a hurá zpátky do školy.