Trip to Dana’s place and the Statue of Liberty.

Dana tentokrát mě a dva americké spolužáky pozvala na víkend k sobě domů, do New Jersey. New Jersey je stát hned vedle New Yorku, ze kterého si všichni dělají legraci. Jeden z otřepaných vtipů říká, že New Jersey existuje jen proto, aby měli z New Yorku kam vyvážet odpadky. Dana bydlí asi 30 minut od New York City. Jak jsme se tak v pátek odpoledne přibližovali k tomuto velkoměstu, doprava houstla, ze tří pruhů dálnic se staly čtyři, pět, šest a pořád to bylo málo. Lidé po práci prchali domů a proti nám stála obrovská kolona tisíců aut. Kam se hrabe ucpaná Jižní spojka… Naším směrem se naštěstí tolik lidí nehrnulo, takže jsme celkem bez obtíží dostali “domů”. Rodiče nebyli přítomností čtyř postpubertálních výrostků nijak překvapení, přichystali nám večeři a pak radši někam zmizeli. My jsme vyrazili na blízkou horostěnu, kde jsme si užili pěkný večer. Ráno jsme vyrazili na Sochu svobody. Loď na Ostrov svobody vyplouvá z New Jersey každou půlhodinu. Staví na Ellis Island, který fungoval jako imigrační centrum pro uprchlíky z Evropy (přes veškerou snahu tento fakt zamaskovat se mu nedá upřít jistá podoba s koncentračními tábory). Imigranti tu uzavření na malé ploše trávili několik týdnů i měsíců, dokud nebyly jejich papíry vyřízeny. Tisíce jich tady umřely na různé choroby, které se v nehygienických podmínkách rychle šířily. Ostrov svobody oproti tomu vypadal mnohem přívětivěji. Obrovská socha svobody, dárek od Francouzů, vítala imigranty v zasněné zemi od roku 1886. Po teroristickém útoku v září 2001 byla vlastní socha uzavřena, takže jsme se po hodinovém čekání a důkladné osobní prohlídce dostali “jen” na vrchol podstavce, odkud je ale i tak parádní výhled na Manhattan a další části New York City. Počasí bylo nádherné a skoro se nám nechtělo poslední lodí zpátky. Nepřívětivé pohledy všudypřítomných strážníků byly ale dostatečně přesvědčivé, takže jsme se nalodili, pořídili posledních pár snímků a vyrazili zpátky.