Week 1 in London: Tower of London, Queen Elizabeth Olympic park, flat search.

Tower of London
V sobotu jsme vyrazili na Tower of London. Trochu pršelo, ale to se tady musí ignorovat. Pan Beefeater (mimochodem nikdo pořádně neví, proč se jim tak říká) nám pověděl pár historek, a pak jsme se mohli volně procházet celým komplexem, který je fakt velký. Aniž bychom to věděli, měli jsme velké štěstí na korunovační klenoty – před budovou nebyla žádná fronta, takže jsme čekali jen asi 15 minut, než jsme se dostali k vitrínám s korunami a žezly panovníků Británie. Kolem vitrín jsou jezdící pásy jako na letištích, aby tam lidi moc nezdržovali. Legrace. Když jsme vylezli ven, byla už před budovou dobrých 200 metrů dlouhá fronta.

Queen Elizabeth Olympic Park
V roce 2012 se tu konala letní olympiáda. Po ní jim tu zbyl olympijský park se stadiony a atrakcemi. Protože bylo pěkně, rozhodli jsme si půjčit kola a dojet tam po svých. Jízda na kole vlevo je sama o sobě velkým zážitkem a je div, že jsme dojeli bez nehody. Kola se tu dají půjčit na každém rohu. Půjčovny provozuje stejná firma a je to fakt snadné. Do automatu strčíte kreditku a dostanete kód, kterým kolo odemknete. Za den se platí 2 libry, a pak podle toho, jak dlouho jezdíte. Pokud kolo vrátíte do půl hodiny, neplatíte nic navíc. A takových půlhodinových výpůjček můžete za den udělat libovolný počet. Ano, samozřejmě jsme cestou několikrát přesedali jako správní spořiví Češi :)

V olympijském parku stojí hlavní stadin, který je teď hrozně rozkopaný a nedá se na něj podívat, velodrom, plavecký stadion předělaný na aquapark, aréna na box a pár dalších. Největší atrakcí je rozhledna. Jinak je to takový velký park s hřišti pro děti, kde se asi celkem rozumně dá strávit nedělní odpoledne.

Hledání bytu
Zatím přebýváme v dočasném bytě hotelového typu. Máme tu jednu místnost, ve které je postel, gauč, jídelní stolek a kuchňská linka. Internety tvrdí, že to tu stojí 210 liber ze noc. Ještěže to neplatíme. Nicméně je to jen dočasné útočiště a nejpozději příští pátek se musíme přesunout jinam. Ideálně už do vlastního pronájmu, který jsem se za pomoci agentury (tu taky neplatíme) vydala hledat.

Byl to zážitek. Za dva dny jsem prošla 23 různých bytů. Po prvním dni bylo zřejmé, že budeme muset slevit z některých požadavků: cena < 350 liber týdně, dojezdnost do práce < 30 minut, počet ložnic = 1, počet obýváků = 1. Po druhém dni stráveném dál od centra máme kandidáta, ale zatím to nechci zakřiknout, takže zatím jen naznačím…