Peníze až na prvním místě… Kolik tu lidi berou a kolik tu věci stojí? Jak je to s daněmi a jak je to se spropitným?
Stát Washington je v rámci USA takový malý daňový ráj. Ve většině států se platí jak federální daň z příjmů (10-40 %), tak státní daň z příjmů. Existuje jen sedm států, které státní daň z příjmů nevybírají, a jedním z nich je Washington. A tak asi není divu, že ve Washingtonu své příjmy daní miliardáři z Microsoftu (Bill Gates, Paul Allen, Steve Ballmer), Amazonu (Jeff Bezos) či Starbucksu (Howard Schulz). Nulová státní daň z příjmů tu platí pro fyzické i pro právnické osoby. Nebudem zapírat, že jsme to věděli předem a že to hrálo roli, byť malou, při výběru lokality; druhou velkou lokací Facebooku je Kalifornie s nejvyšší státní daní z příjmu, konkrétně 13 %. Jo a kdybychom tu chtěli zůstat na doživotí, tak je tu i nulová dědická daň :)
Kdo si chce ve Washingtonu vydělávat, tak má garantovanou minimální hodinovou mzdu $9.47. V Seattlu si ji dokonce lokálně zvýšili. Odhlasovali si, že se bude postupně zvyšovat a v roce 2017 bude alespoň $15 (360 Kč) na hodinu. Při 180 hodinách měsíčně se tak lidé dostanou na 32 tisíc dolarů ročně. Mzdy se tady uvádějí roční, platy se vyplácejí dvoutýdně. Naproti tomu takový průměrný zaměstnanec v IT si přijde na něco málo přes 100 tisíc dolarů ročně. Hodila jsem to do mzdové kalkulačky a tohle se prý stane s jeho příjmem:
měsíční hrubá mzda | 8,330 | 100 % |
federální daň z příjmů | 1,200 | 15 % |
státní daň z příjmů | 0 | 0 % |
sociální | 510 | 6 % |
zdravotní | 120 | 1 % |
měsíční čistá mzda | 6,500 | 78 % |
Bydlení včetně inkasa tu stojí kolem dvou tisíc měsíčně. Mít auto prý vyjde na pět set měsíčně, nemálo z toho je za parkování. No a pak je otázka, kolik člověk projí. Jídlo je tu drahé, a to říkám po roce života v Londýně. Mirek mi to nevěřil, takže jsem na to vyrobila tabulku. Ceny v ČR a UK jsem hledala v Tescu, ceny v USA jsou převážně ze Safeway. Ignorovala jsem věci v akci a výrobky ála “Tesco value”. Pro přepočet na koruny jsem použila zjednodušení 1 GBP = 35 CZK, 1 USD = 25 CZK:
USD | GBP | CZK | USD to CZK | GBP to CZK | |
Milk (1 l) | 1.0 | 0.8 | 15.0 | 25.0 | 28.0 |
Orange Juice (1 l) | 2.3 | 2.2 | 32.0 | 57.5 | 77.0 |
Black Tea (Earl Grey, 20 bags) | 2.8 | 1.5 | 36 | 70.0 | 52.5 |
Salmon Fillets (500 g) | 22.0 | 6.5 | 220.0 | 550.0 | 227.5 |
Chicken Breasts (500 g) | 6.0 | 4.1 | 85.0 | 150.0 | 143.5 |
Pork Loin (500 g) | 4.0 | 3.5 | 115.0 | 100.0 | 122.5 |
Apples (1 kg) | 3.3 | 2.0 | 30.0 | 82.5 | 70.0 |
Bananas (1 kg) | 1.8 | 0.7 | 30.0 | 45 | 24.5 |
Oranges (1 kg) | 3.5 | 0.9 | 30.0 | 87.5 | 31.5 |
Carrot (1 kg) | 2.5 | 0.8 | 20.0 | 62.5 | 28.0 |
Tomatoes (1 kg) | 6.5 | 2.0 | 50.0 | 162.5 | 70.0 |
Green Peppers (1 kg) | 4.8 | 2.5 | 60.0 | 120.0 | 87.5 |
Cucumber (1 ks) | 3.2 | 1.0 | 9.0 | 80.0 | 35.0 |
Onion (1 kg) | 2.1 | 0.7 | 15.0 | 52.5 | 24.5 |
Potato (1 kg) | 2.3 | 1.0 | 18.0 | 57.5 | 35.0 |
Rice (1 kg) | 2.2 | 1.8 | 40.0 | 55.0 | 63.0 |
Pasta – Fusilli (500 g) | 1.7 | 1.0 | 30.0 | 42.5 | 35.0 |
Spaghetti (500 g) | 1.3 | 1.0 | 20.0 | 32.5 | 35.0 |
White Bread (500 g) | 1.7 | 0.7 | 20.0 | 42.5 | 24.5 |
Eggs (6) | 1.9 | 0.9 | 18.0 | 47.5 | 31.5 |
Sugar (500 g) | 0.7 | 0.7 | 8.0 | 17.5 | 24.5 |
Salt (1 kg) | 1.3 | 0.8 | 8.0 | 32.5 | 28.0 |
Oil (1 l) | 3.0 | 1.2 | 40.0 | 75.0 | 42.0 |
Ham (500 g) | 6.5 | 7.5 | 150.0 | 162.5 | 262.5 |
Butter (250 g) | 5.0 | 1.5 | 40.0 | 125.0 | 52.5 |
Cheese – Eidam/Chedar (500 g) | 8.0 | 2.7 | 80.0 | 200.0 | 94.5 |
Philadelphia (250 g) | 3.1 | 2.3 | 60.0 | 77.5 | 80.5 |
Milk Chocolate (100 g) | 2.0 | 1.1 | 20.0 | 50.0 | 38.5 |
Total | 106.5 | 53.4 | 1,299.0 | 2,662.5 | 1,869.0 |
Jídlo v Londýně mi vyšlo o polovinu dražší než v ČR. Jídlo v Seattlu mi vyšlo oproti ČR dvojnásobně drahé. Hroznej mazec je sekce ovoce a zelenina; s výjimkou banánů tu všechno stojí třikrát víc, okurka dokonce devětkrát víc. Nechápu. No a pak se divíme, že tu nejedí zdravě a jsou tlustí, když si za cenu jedné okurky můžou koupit celé meníčko v McDonalds.
Ceny v obchodech se tu samozřejmě uvádějí bez daně, ale prodejní daň (sales tax) tu mají a naúčtují vám ji až při placení. Platí pro produkty i služby, nákup většiny potravin je od daně osvobozen. Ve Washingtonu je prodejní daň většinou 6.5 %, v Seattlu a vělkých městech je zvýšená na zhruba 9.5 %. Největší kontrast mezi uvedenou cenou a reálnou cenou je v restauracích. Dobrá večeře bude v jídelníčku za 17 dolarů, k tomu pití za 3. Když vám přinesou účtenku, bude na ní 20 (ceny z jídelníčku) + 2 (daň) + 4.4 (doporučené spropitné) = 26.4. Za dobré spropitné se tu považuje 20 % z ceny jídla s daní, pokud dáte míň než 15 %, tak spíš urazíte. V restauracích vám ve skutečnosti přinesou účet, na kterém jsou dole předpočítány tři ceny: spropitné 15 %, 18 % a 20 %. Vy si buď jednu vyberete, nebo si spočítáte vlastní a napíšete ji pod částku s daní. Pod to se podepíšete a je to. Vždycky, když se tu platí kartou, tak se jen podepisuje, PIN se tu prakticky nepoužívá. A bezkontaktní karty sem ještě taky nedorazily.
Kdy, kde a jak velké spropitné dávat je velké téma i pro místní. U holiče? V taxi? Týpkovi, co mi přiveze pizzu? V kavárně? Krásný článek v angličtině na toto téma je na Wait But Why. Tim v něm spočítal, že průměrně utrácející člověk nechávající průměrné spropitné za ně utratí $1,340 ročně. Prokrastinační varování: pokud Waut But Why ještě neznáte, má potenciál sebrat vám několik hodin až dní života.