S Majkem jsme loni vyhráli obě šifrovačky, na kterých jsme byli společně. To nemůže být náhoda. Majk je v Londýně a termín Sendviče za rohem. Což takhle si zaletět na internetovou šifrovačku? Proč ne :)

Sendvičová sobota
V pátek večer letím s WizzAir z Brna do Lutonu, a pak autobusem do Londýna. Následuje vydatný spánek, ze kterého mě vytrhuje vůně pečené kachny s toustovým knedlíkem a červeným zelím. Toustový knedlík je velmi podobný houskovému, akorát v něm místo housek, které se v Londýně nedají sehnat, je toustový chleba. Kolem jedné hodiny dorážejí i Viktor s Katkou a tým Bollocks je tak kompletní.

Ve 13:50 sklízíme ze stolu a ve 14:00 tiskneme zadání první sady sendvičových šifer, v Londýně jsme totiž o hodinu posunutí. Možná jsme se neměli tolik přejíst. Jde nám to pomalu a ztěžka. Chyby v mapách jsou prinicipielně jasné, ale poznáváme jenom tři a jako bonus jendu z nich určujeme špatně. První nepokořená šifra. Dlouho nás trápí i Mastermind, a to kvůli chybě ve čtení. Proslovů poznáváme málo a dlouho si myslíme, že jsou časově seřazené, což nás stojí spoustu času. Ostatní šifry nějak průběžně podléhají. Pár minut před koncem poločasu se ještě snažíme přijít na Jména. Letopočty si sice poznamenáme, ale pak už se na ně nepodíváme. Druhá a zároveň poslední nepokořená šifra celého Sendviče.

O přestávce vyrábíme sendviče s hořčicí a vymýšlíme lepší strategii. Na začátku se všichni hrozně rychle podíváme na všechno, nahrnem nápady, a pak až budem dolušťovat. Tahle strategie se osvědčuje. Na první průchod padají správné nápady pro Nářadí, Statistiky, Výpočet i Rekonstrukci šneka. Po nějaké době ubíjíme i Mřížku s tvary. Odolávají obrázky, Viktor se snaží najít nějaký editor na přemalování Sedmipísmenné. Tyhle dvě šifry vzdorují nejvíc. Nějakou záhadou pak Viktor spatří Afriku a někdo poznamená klíčové pozorování, že Holub byl cestovatel. Poslední sada ani nestojí za řeč. Ve flow dáváme všechny šifry za dvacet minut, a pak už jen čekáme, jestli nás někdo překoná. Postupně odškrtáváme týmy, které už nás neohrozí, až na seznamu zbývají jen Pralinky Zvlášť. Druhé místo je naše!

Na oslavu máme rum a zázvorové pivo, smíchané dohromady je to asi tak husné, jak to zní, ale pánům to nevadí. Večer společenských her (snakes and ladders, pantomima, osobnosti) plyne rychle, až nadejde čas jít spát. Mimochodem, tyhle tři osobnosti na našich čelech vzdorovaly nejdéle: Matka Tereza, Amundsen, Tom Hanžl.

Londýnová neděle
Plán vyrazit na dopoledne do města se bortí již při mém probuzení o půl dvanácté. Snídáme v pravé poledne a míříme k Tower Bridge, kde už na nás čekají Mirek a Bori, kteří už za sebou mají prohlídku moderního umění v Tate Gallery. Prý jsme o nic nepřišli, takže můžem pokračovat: Tower Bridge, Tower, St. Paul’s Cathedral, Millenium Bridge, Big Benu, Westminter Abbey, Buckingham Palace. Cestou se stavujeme na oběd v hospůdce u Sherlocka Holmese. Dáváme si tradiční jídla: fish and chips, ham and eggs, hamburger, a Yorkshire pudding, který vůbec nevypadá jako pudink, ale spíš jako kus pečiva. Cestou domů nás doprovází v Londýně snad každodenně přítomný déšť.

Google pondělí
Na oběd nás Majk bere do Googlu, kde pracuje. Všecko je to hrozně tajné, takže nebudu ani naznačovat, co se tam dělá. Z dálky to vypadalo, že tam všichni programují, ale pssst… Snad jen prozradím, že to tam mají moc pěkné, ve všech kuchyňkách je k dostání Kit Kat (aktuální verze Android) a taky jim tu moc dobře vaří. Dezert si bereme do typického dvouposchoďového červeného autobusu, který tu stojí uvnitř budovy jako dekorace. A pak už je čas udělat Londýnu pápá a třeba zase někdy příště, až budeme chtít (tentokrát už doopravdy) vyhrát Sendvič.