A few days on the west coast. Alcatraz, Golden Gate Bridge and a little bit more.

Moje transamerická výprava začala veleúspěšně. První letadlo mělo kvůli mlze zpoždění, v důsledku čehož mi navazující letadlo uletělo. Do San Francisca jsem se tak dostala se čtyřhodinovým zpožděním. Celkem jsem tu měla strávit tři dny, což se nakonec ukázalo být tak akorát. V pátek jsem se vypravila do centra města. Moje první zastávka byla stylová, Haight-Ashbury, místo, kde vzniklo hnutí hippie. Stačí tu strávit pár minut a každému musí být jasné, proč si hippíci vybrali právě tohle místo. V San Franciscu je nespočet parků a pláží, které přímo vybízejí k lenošení. Projdete-li Haight Street, do nosu vás několikrát praští vůně marihuany, narazíte na několik skupinek hudebníků a nechybí tu ani bezdomovci, zřejmě bývalé květinové děti. San Francisco má výborný systém veřejné dopravy, kterou jsem se nechala dovézt pod Coit Tower. Z rozhledny byl krásně vidět most Golden Gate a ostrov Alcatraz. Osobně nechápu, proč někdo pojmenoval červený most zlatou bránou, ale budiž… Povinně se zastavuji v námořním přístavišti proslaveném rybími specialitami. Všechno, co si z toho místa pamatuji je pach rybiny. Utíkám pryč podél přístaviště a na náměstí Ghirardelli (proslavené výbornou čokoládou, jejíž vzorky tu rozdávají turistům) naskakuji na cable car, historické vozítko, ze kterého stojící cestující doslova vlají. Vyskakuji na Lombard Street, nejkřivější ulici. Ve skutečnosti není ani nejkřivější, ani nejstrmější, ale i tak je legrace pozorovat auta, která se snaží sjet serpentiny bez nehody. Počasí je nádherné a tak se rozhodnu vyfotit západ slunce nad Pacifikem. Jak zjišťuji, krásné počasí v jedné čtvrti vůbec nic neznamená. Na pláži je zima, fičí tam jak z jezu a písek se člověku dostane úplně všude. Ze slunění nic není, rychle pořizuji pár fotek a vracím se “domů”.

Sobotu mám vyhrazenou na výlet na Alcatraz, neboli Skálu. Původně postaven jako maják, později sloužil jako vojenská pevnost, vojenské vězení a nakonec jako státní vězení se zvýšenou ostrahou. Příběhy vězňů, kteří se snažili uprchnout se staly námětem pro mnoho filmů a knih. Ve skutečnosti není prokázáno, že by se útěk komukoliv podařil. Tři vězni zmizeli veze stopy, ale má se za to, že umrzli nebo se utopili. Mezi nejslavnější vězně patří bezesporu mafián Al Capone. San Francisco dnes ukazuje svou odvrácenou tvář. Je mlhavo, extrémně větrno a z Golden Gate jsou vidět jen špičky pilířů. Z dálky to vypadá pěkně, ale když se rozhodnu most navštívit, mé zklamání je obrovské. Není tu vidět na krok, a tak musím návštěvu mostu odložit na zítra.

Poslední den v San Franciscu. Modlím se, aby nebyla mlha. Jak už jsme naznačila, počasí se tu díky oceánu a zátoce, které město obklopují, mění každých několik bloků. Proto je těžko říct, jak bude na mostě. Mám neuvěřitelné štěstí, je nádherně, svítíčko sluní a já se můžu vydat na pochod. Téměř tři kilometry na druhou stranu mostu jsou příjemná procházka. A když už je člověk na druhé straně, stojí za to vyšplhat se na kopec a prohlédnout si most z ptačí perspektivy. Pár snímků pro rodinu a hurá zpátky. Z kopce dolů to ještě jde, ale zpáteční cesta přes most se mění v peklo. Je krátce po poledni, sluníčko praží, navíc je třetí, krizový den… Jsem ráda, že se doplazím zpátky. Tady už jezdí emhádéčko, má poslední záchrana. Nechávám se odvézt na pláž, kde si odpočinu a zchladím unavené nohy. Aby nedošlo k omylu, není to ta pláž ze včerejška, tohle je pláž v zátoce, která je o poznání přívětivěhší a v neděli odpoledne plná lidí. Zbývá mi poslední noc v tomhle úžasném městě a já si se smutkem balím saky paky, abych se ráno mohla vydat zpátky. San Francisco tímto oficiálně prohlašuji za nejlepší ze všech míst, která jsem v životě navštívila.